63 - 62 - 61 - 60 - 59 - 58 - 57 - 56 - 55

Papírový draky, slunce, hory, mraky, umět chtít to, co mám, poznat, když se mýlím, opustit v tu chvíli pro neznámé to, co znám...

23. srpna 2012 v 19:31 | Kellie |  Diary
Jsem doma týden a dneska mi bylo doma řečeno, že už abych zas odjela.. že neustále jenom ležim doma a nic nedělám..(jen tak mimochodem minulý týden mi bylo vyčítáno, že furt někde jsem a nejsem vůbec doma).. a pak mi mamka řekla že jsem tlustá a ať se sebou něco dělám.. aha, ještě před třema dněma šílela, co se mnou je, že nějak hubnu a musela sem jíst přesně to, co mi dala.. miluju pokrytectví, já ti ukážu tlustá..:) Tak jsem si postěžovala a hned je mi líp =D.

Někdy se člověku stane, že přes nové přátele zapomene na ty staré. Před dvěma lety jsem začla jezdit na Vysočinu.. vždycky na celé prázdniny a jinak pokaždé jednou za měsíc. Tenkrát jsem tam poznala N. a H. a stali se z nich mí nejlepší přátelé.. mám tam i velkou část mojí rodiny a je mi tam dobře. Došla jsem k závěru, že můj opravdovej domov je tam. Víceméně jsem se s tím netajila, že to tak je a lidi tady to tak nějak brali.. někteří se na to netvářili, ale vzali to.. hodně jsem se s nimi ale vzdálila a nikdy by mě nenapadlo, že by to bylo kvůli tomu, že tíhnu ke svému "druhému domovu". Poslední dobou, když mi nebylo zrovna do smíchu se na mě nikdo z mých místních přátel nevykašlal.. ty lidi mě potkávali a ptali se mě, co se stalo, aniž bych jim cokoliv řekla. Jeden můj kamarád za mnou přijel domů..a povídá mi "tak a teď mi řekni, co se stalo".. já na něj nechápavě koukala a řekla jsem mu, jako jak to myslí? Kdo mu řek, že se něco děje? A on mi odpověděl "tys mi to řekla." .. Ale nééééé, já ti přece nic neřekla, co kecáš! ... "Stačí se ti podívat do očí a vím, že se něco děje." ... v tu chvíli mi došlo, že já skrz svojí milovanou Vysočinu zapomněla na místní lidi, kteří mě mají a vždycky měli rádi.. že jsem šla úplně jiným směrem za něčím, co jsem měla 170 km daleko a přitom to samé jsem měla tady, ale neviděla jsem to.. teď si přijdu, že všem těm lidem hodně dlužím..a strašně si vážím toho, že přes tohle všechno mě zvou na úplně všechny akce co pořádaj u sebe doma, říkají mi, jak mě rádi uvidí a chtějí se mnou chodit ven..

je to zvláštní pocit, když vám někdo říká, že vás má rád.

Poslechněte si tu písničku.. ale poslouchejte hodně srdcem.. vžijte se do toho textu.. tohle je podle mě umění.


JÍDLO:
snídaně: 5 švestek, sklenice vody
svačina: XXX
oběd: pár opečených brambor ve slupce, plátek sekané
svačina: hrst arašídů
večeře: dvě malé topinky s rybí pomazánkou, pár kuliček hroznového vína
pití: voda, 2 l zeleného čaje

POHYB:
chůze cca hodinu
20 min ZUMBA
KALANETIKA
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Deniska Deniska | Web | 23. srpna 2012 v 20:28 | Reagovat

To poznám s tú mamkú aj ja to tak mám...Raz mi povie tak a potom mi povie presný opak! Proste ako sa jej to hodí...Inak s tými kamarátmi je to divné. Nemala si sa nanich vykašľať. Pretože predsa oni sú stale s tebou a ty druhý sú určite tiež super kamoši,ale vzdálený na kiláče....Je fajn,že na teba nezabudli a chcu sa s tebou normálne baviť ako predtým. Uchop tú šancu a buď s nimi kamoška ako predtým.. Možno uvidíš aj nejaké zmeny na nich a postoj ku tebe... :-)Ale asi ťa majú vážne radi..Važ si to

2 Michaela Michaela | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 21:22 | Reagovat

Přesně moje máma co :D dneska mi řekla, že jsem vždycky byla hubená a to mi ještě asi před měsícem říkala, že já nikdy hubená nebudu, že mám sklony být oplácaná :D

3 LucCy LucCy | Web | 23. srpna 2012 v 21:35 | Reagovat

Taky to znám, chvíli je to "začni víc jíst, takhle se ztratíš!" ... a po chvíli "měla bys se sebou něco začít dělat, jen se na sebe podívej" ... radši neřešit... jinak krásný jídelníček i pohyb :)

4 Tereska Tereska | Web | 25. srpna 2012 v 1:57 | Reagovat

To by máma nikdy neřekla:o Krásný jídelníček)

5 find-your-happiness find-your-happiness | Web | 25. srpna 2012 v 10:37 | Reagovat

jídelák hezký :)... to co popisuješ v prvním odstavci, jako by to byla moje máma, někdy mám vážně vztek, říkají jak nic nedělám, ale oni to nevidí, pak mi nadává že nehubnu pak zase že to přeháním, když vidí že si vemu jen zeleninu třeba... Na kamarády nesmíš zapomínat, pokud oni nezanevřou na tebe:) Nakonec, někdy můžou být to jediné na co se můžeš spolehnout ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama