63 - 62 - 61 - 60 - 59 - 58 - 57 - 56 - 55

Je mi 17, tak na co potřebuju soukromí?!

11. listopadu 2012 v 17:39 | Kellie |  Diary
Asi před hodinou jsem po opravdu dlouhé době vypěnila..jakože já všechno řešim úplně vklidu, ale dneska pomyslnej pohár asi přetekl.. stalo se to ve chvíli, kdy jsem přišla do pokoje a načapala mamku, jak se mi hrabe ve věcech.. doteď nevim, co hledala a vážně by mě to zajímalo..otevřený skříně, otevřenej zaplej notebook s neprolomenym heslem..COŽE?! Zarazila jsem se ve dveřích, chvíli jen nechápavě zírala a pak jsem dostala takovej záchvat vzteku, jako už pěkně dlouho ne..až se za to stydim, bylo mi úplně jedno, že ječim na vlastní mámu..
Utrhla se na mě, že je mi 17 a dokud budu bydlet v tomhle baráku, tak nemám právo na vlastní rozhodnutí, natož na vlastní soukromí.. aha. Že prej jsem na vlastní mámu jak na cizí... a ona na mě neni jak na cizí? Do hajzlu, hrabat se vlastní dceři ve věcech a snažit se jí dostat do počítače?! To je důvěra? KDE? Já nemám co skrývat, nekouřim, piju jen příležitostně a drog jsem se taky vživotě nedotkla, tak o co jde?! Nevim, jestli mi má bejt do breku nebo mám křičet..
Když už si nepřijdu bezpečně ani ve vlastním pokoji, tak kde teda? Všichni říkaj, jak všechno dělaj jen z dobrýho úmyslu, celá moje rodina..tak buďte asi tak hodní a nechte si své "dobré úmysly" pro sebe, nikdo na to neni zvědavej.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Quinn Morgendorffer Quinn Morgendorffer | Web | 11. listopadu 2012 v 18:37 | Reagovat

Teda to bych taky začla řvát, i když se mi dělo něco podobného, když mi bylo šestnáct.
Tak se jí zeptej, co tam hledala, a jestli nebude vadit, když prošmejdíš všechny jejich skříně :)
Hodně štěstí.

2 merveilles merveilles | 11. listopadu 2012 v 18:52 | Reagovat

A proč ti prohledávala ten pokoj? Mi připomíná mého otce ( naštěstí s ním nebydlím), trochu zapomínaj, že nejsme děti :))

3 merveilles merveilles | 11. listopadu 2012 v 19:09 | Reagovat

Tady nemůže ani rozumná konverzace, jelikož ona tě nebude poslouchat řekla bych... a co třeba na to taťka? Nebo babi? By to chtělo někoho koho by poslechla v tom že máš právo na soukromí... Ale mě tohle mamka udělat, tak se asi stěhuju :D :D

4 Taylor Taylor | Web | 13. listopadu 2012 v 14:50 | Reagovat

Ber to tak, že má o tebe strach, ale dělat mě to máma, tak na ni taky ječim. Zkus se ji na to zeptat, právo na soukromí a na vlastní rozhodnutí máš už od narození...

5 Faith Faith | Web | 3. prosince 2012 v 17:39 | Reagovat

Ach jo, hádky s vlastní krví bývají strašný. Sama to znám, a kolikrát se sama sebe ptám, co dělám pořád špatně, že jsme si s mámou tak cizí. A máš pravdu, po takovém zážitku se ta důvěra hledá ještě hůře...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama